TAJFUNKY 2010

TAJFUNKY 2010

Sjezd byl startován tradičně z Borské vyhlídky, a je třeba hned v úvodu dodat, že to byl opět sjezd na hranici lidských možností. V cestě za úspěchem totiž stojí (zejména v horní části tratě) závodníkům dřeviny rostoucí těsně u trati, a množství pískovcových kamenů a bloků v blízkosti trati (někdy i na ní) dřeviny, kameny ukryté pod 10 cm vrstvou sněhu, případně podceněná příprava. Středová pasáž od Stezníku po Homoli je určena k tomu, aby závodníci nabrali síly předělovým hankem. Cílový hank na Homoli pak prověří nejen um sjezdaře, ale i pevnost určitých tělních partií (přitahovačů a svěračů). Na cílové hanku tak lze vidět jak ďábelský „šúsy“, který často končí v saltech a kotrmelcích, tak sportovní tragedie v důsledku nedokonalé práce servismanů, kteří svým závodníkům neseřídili vázání, jak se říká „na krev“. Vítězem sjezdu se stal domácí Miráj Šrůtek v čase 1:52,00 min (pozn. autora: druhé místo obsadil i přes děsivý pád v cílovém hanku Líla Jenka).
Druhou částí kombinace byl slalom, jedoucí se pouze jednokolově ve svahu Homole. Trať letošního slalomu měl původně stavět Petr Záhrobský, ale ten se na poslední chvíli musel připojit k výpravě našich olympioniků směřujících do Vancouveru, a tak slalom vytyčil Lubka Kalabón. Je třeba říci, že postavil trať náročnou, čítající 30 branek na 200 m, což některé závodníky přivádělo k šílenství. Díky obtížnosti trati byl závod plný technických incidentů a bezprostředně po dojezdu slalomu musela zasedat JURY, neboť hrozilo, že z důvodu přílišného množství diskvalifikovaných závodníků (tzv. disklejch závodníků), nebude moci být slalom uznán jako regulérní. JURY nakonec uznala, že toto setkání přátel na prkýnkách není až tak úplně ostrým závodem s tím, že vlastně nedošlo ke změně pořadí na prvních čtyřech místech, a tak nakonec uznala průjezd trati i všem „disklejm“. Vítězem slalomářské části se nakonec stal polický navrátilec do závodu, Líla Jenka, v absolutně skandálním čase 29:10 s., před druhým v pořadí Mirájem Šrůtkem (s časem 29:30 s.).
Třetí a závěrečnou disciplínou byl skok. Můstek byl domácími borci připraven výborně, bohužel ani organizátoři do poslední chvíle nevěděli, zda se bude jednat o závody ve skoku do dálky, nebo do výšky nebo zda půjde o akrobacii, a tak musela být před zahájením skokanské části provedena drobná úprava (sražení hrany můstku o cca 10 cm). Nakonec, jak tomu tak bývá, závody ve skoku se staly kombinací uvedených skokanských stylů a disciplín.
Vítězem závodů ve skoku se pro tu chvíli již definitivně smyslu zbavený Líla Jenka (skoky o délce 16,6 a 16,4 metrů), který svedl opět souboj o první místo s Mirájem Šrůtkem (skoky délky 13,7 a 16 metrů).
Celkové výsledky byly překvapivé! 1. místo – Líla Jenka; 2. místo – Miráj Šrůtek; 3. místo – Tom Doležal, Pája Valtera a Martin Šustr.
Vyhlášení výsledků proběhlo tradičně v hospodě U Božky v Nízké Srbské. Bezprostředně po vyhlášení výsledků vítěz naplnil vítězný pohár třemi litry laku na rakve, v důsledku čehož se po krátké době z poklidného posezení sportovců stala bouřlivá oslava přežití. Kdo jel (alespoň někdy) tento závod, a přežil, ví, o čem tu mluvím…
Závěrem poděkuji všem, kteří jakkoliv pomohli s uspořádáním závodu, případně s jeho hladkým průběhem. Special thanks 2: Krakonoš za počasí; HK Ostaš za nákup tekutých cen pro vítěze; machovským borcům za stavbu můstku, Bojdovi za čaj a vonné esence do něj; Dujan za JURY a zpracování výsledků a hospodě U Božky za dočasný azyl, skvělý guláš a pohodovou atmosféru (jako doma).
Tak za rok opět pod Homoli - SKOL!

Heřman

foto a výsledky: na www. sarkan.cz v sekci Obrázky