Ohlédnutí za soustředěním
Ve čtvrtekvečer po přijetí na místo se zabydlujeme a hned se vydáváme omrknout skály. Ty začínají hned za kempem a táhnou se podél řeky několik kilometrů. Naše hlavní oblast bude rozsáhlý lom Alcazar. Přicházející déšť obhlídku končí a přesouvá nás pod střechu a k hraní her.
Ani v pátekráno se déšť nechystá přestat. Po snídani tedy vyrážíme lézt pod střechu na stěnu Smíchoff. Všem známá stěna nabízí celodenní lezení a trávení času. Děcka se vrhli na to a lezli jako o život. Když nebylo volné lano, tak lezli na navijáku. Po třech hodinách byl nejvyšší čas na pauzu a oběd. Pak zkoušíme ještě čerstvé dětské bouldry a ti co mají dost sledují probíhající závod v lezení. Odpoledne balíme a vracíme se zpět. Ještě zbývá síla na fotbálek a večer zapalujeme táborák. V noci zase prší. Naštěstí málo a ráno už to osychá.
Sobota. Rýsuje se parádní den a i když je ještě zataženo jsme optimisti. Vyrážíme tedy do lomu a na pruzích suché skály hned lezeme. Slunce nám pomáhá a rychle vysušuje zbytek. Škoda že i nás. Po obědě ještě pár přelezů a už jsme úplně grilovaní. Balíme, vracíme se do kempu se osvěžit hadicí s vodou. Do večeře daleko, tak si dáme ještě výlet k Bubovickým vodopádům. Po deštích v nich i dokonce teče voda, což není pravidlem. Pořád to ještě nestačilo, tak po večeři ještě vybíjená. Nakonec zapalujeme zbytek dřeva a hrajeme městečko Palermo, oblíbenou hru na večery.
A je tu neděle - poslední den. Ještě před snídaní balíme a pak hned hurá do skal. V plánu je 30-ti metrová věž Malý Matterhorn, odkud je parádní výhled do údolí Berounky. Každý leze na vrchol a aby se jen tak nesedělo, lezem ještě několik pětek v okolí. Čas je neúprosný. Spěcháme na oběd a už jen loučení a odjezd domů.
My jsme s výletem spokojení a doufáme, že i děti. Zdálo se, že ano, a to je pro nás nejlepší odměna. Nezbývá než jim popřát hezké vysvědčení a plno zážitků (hlavně lezeckých) o prázdninách.
Přejí dospěláci
Tomáš, Lumír a Martin
