Ohlédnutí za soustředěním

Letošní soustředění nás zaválo poměrně daleko. Až na sever plzeňského kraje do oblasti Kozelka. Zázemí jsme nalezli na chatě HO Union Plzeň přímo pod skalami. A že chata nebyla žádný tří hvězdičkové ubytování, nevadí.Měla vše co jsme potřebiovali, dostatek prostoru, soukromí a hlavně skály za humny. Čtvrtek byl ve znamení dopravy. Po příjezdu jdeme alespoň na obhlídku skal. Na pátek nám hlásí déšť, tak řešíme co podnikneme. Většina kupodivu je v pátek ráno už vzhůru před 6 hodinou. Ale hlavně neprší a na radaru to vypadá, že ještě pár hodin nebude. Rychle balíme a v sedm jsme už ve skalách. Začínáme v okolí Nečtinské jehly a natahujeme asi 7-8 cest. Ty jsou v obležení a využíváme počasí naplno. V 10 balíme a začíná pršet. Dáváme oběd a protože pořád prší, jedeme do Plzně na stěnu. Odpoledne tedy trávíme na stěně a cestu zpět využíváme k nákupům. Večer hrajeme hry a plánujeme sobotu. To je úplně na nic, protože místo hezkého počasí prší. Jedeme tedy znova do Plzně na stěnu. Před odjezdem si děti zkouší stavění, jednu ze speciálních technik. Obědváme na chatě a počasí se zlepšuje. Vzrážíme tedy ještě do skal. Tentokrát jdeme dál na západ  do okolí Převyslé. Svítí slunko a skály jsou překvapivě suché. Natahujeme zase několik cest a některé i přes 20m. Na večer jsme si naplánovali táborák a opékání buřtů a počasí nám jde na ruku. Děti hrají KUB a po setmění sedíme u ohně. Neděle je už podle předpovědi a jdeme naposledy do skal, než budeme balit. Míříme na druhou stranu pod Břečťanovou věž. Tam jsou spíše těžší cesty, ale každý je zkouší a tak to je dobře. Dojídáme zbytky jídla, uklízíme chatu a výlet končí nezbytnou cestou domů za našimi nejbližšími. 

Závěrečné hodnocení má klady i zápory. Ze sportovního pohledu to více méně vyšlo. Lezeme každý den, celkem 5x. Nejlepší vylezli 36 cest a poznali zase nové skály a specifika lezení na ně. Musíme poděkovat všem dospělákům za pomoc při organizaci akce a také Městu Police nad Metují za finanční podporu naší spolkové činnosti.